4. Základní škola

Zkrouceni na sedadlech jsme protrpěli noc a oči otvírali do deštivého větrného rána kdesi daleko v Alkmaaru. Sýrové trhy, na které jsme se všichni těšili, nám v tomto okamžiku byly ukradené, byla nám zima a chtěli jsme domů, k mamince ... Takhle by možná mohl začínat popis naší expedice, ale my jsme se „pochlapili“, nikdo ani nešpitl a vyrazili jsme do centra města. Procházeli jsme rozlehlým bleším trhem a za chvilku už jsme viděli, jak na Hlavní náměstí přivážejí velká kola sýrů a rovnají je do řad. Pak už jsme obdivovali zručnost nosičů a rychlost s jakou byly sýry prodávány. V okolních stáncích jsme ochutnávali různé druhy sýrů a také jsme nějaké zakoupili.
Na pobřeží Severního moře v lázeňském středisku Egmont jsme poznali sílu větru a mohutnost vln jím vytvářených, ve skanzenu v přírodě Zaanse Schans jsme obdivovali stále funkční větrné mlýny a večer jsme se zúčastnili v městečku Zaandam, společně s křepčícími oranžově oblečenými domorodci, bujných oslav Dne královny.
Návštěva největší zahrady v Evropě Keukenhof začínala znovu společně s deštěm. O zahradách nelze příliš psát. To se musí vidět. A tak se budeme vracet do těchto míst alespoň při prohlížení fotografií. Během dopoledne přestalo pršet a pak jsme dokonce v Amsterdamu zažili holandské sluníčko. Tato západní část země je převážně tvořena vysušenou půdou, tzv. poldery, kde se velmi dobře daří cibulovinám. A tak jsme projížděli lány tulipánů, narcisů, hyacintů, které tvořily překrásné barevné pásy, občas porušené jen větrným mlýnem s točícími se lopatkami.
Amsterodam jsme mnozí poznali z nejvyššího bodu obřího kola, které stálo na náměstí Dam. Naše procházka vedla podél nejznámějších grachtů, to jsou kanály, které se v celém Holandsku využívají k dopravě, stejně jako u nás silnice. Viděli jsme významné stavby, kostely, mosty přes grachty, květinový trh, ale mnohé z nás velmi zaujala čtvrť červených luceren, kudy jsme procházeli k přístavu. Už jsme se těšili na vyhlídkovou jízdu na lodi. Byla to příjemná tečka za návštěvou hlavního města.
Neděle začala slibně, co se počasí týká, ale předpověď nezklamala. Jen co jsme nasedli do autobusu, začalo pršet a pršelo celý den. I přes tento celkem zásadní nedostatek  jsme neztráceli dobrou náladu. Trošku jsme upravili program, vynechali jsme procházku po lázeňské mořské promenádě v Scheveningenu a protáhli prohlídku Sea Life. Všechny nás nadchl Madurodam. Zmenšeniny (1:25) všech významných míst v Holandsku jsou vyrobené do nejmenších detailů.
A tak jsme si znovu, v malém, prohlédli všechna místa, která jsme už navštívili. Nádherné bylo letiště Schipol, podél skutečného jsme projížděli a dokonce jednu přistávací dráhu podjížděli při cestě z Amsterodamu. Znovu jsme viděli mlýny, poldery s pasoucími se kravami a kvetoucími tulipány, sýrový trh, přístav s loděmi, významné stavby.....
Návštěva Haagu už byla opravdu jen deštivá. Přesto jsme viděli nejdůležitější část státu z politického hlediska Biennenhof – sídlo vlády, parlamentu a Mezinárodního soudního dvora.
Závěr naší expedice nás očekával v největším světovém přístavu Rotterdamu. Vyjeli jsme na vyhlídkovou věž Euromast, vysokou 185 metrů, odkud je při dobrém počasí vidět přístav dlouhý 37km. My jsme viděli jen část a někteří z nás absolvovali výhled z otáčivého prstence, který s námi vyjel až do výšky skoro 180 metrů. No a pak už jsme naskákali do autobusu a vydali se k domovu.
Před Kláštercem jsme zapěli upravenou píseň: „...sláva vlasti vejletu, vejletu, vejletu, jsme jak zmoklí slepice a už jsme tády......“

VELICE MNOHO FOTOGRAFIÍ !